Bylo to přibližně před sedmi lety, kdy jsem zažila svatební storku se svatební kyticí. Člověk by si řekl - taková banalita, svatební puget. Ale tenhle příběh si zaslouží být vyprávěn :-) .

Zdroj: Pinterest.com

Původně se jednalo o malou svatbu, kde se počítalo s třiceti lidmi. Měla být pojatá v komorním duchu, nic moc extra výzdobená, lazená do fialových barev. Když jsem u těch barev, nevěsta nesnášela oranžovou, to bude důležitý point v závěru. Vybrali si atypické svatební místo, ale to je pro mě vždy výzva. Zbožňuju "jiné" svatby. Tam člověk načerpá nejvíc zkušeností a využije svých improvizačních schopností fakt na maximum.

Říká se, že lidé, kteří mají rádi fialovou, staví druhé nad své vlastní zájmy. Je to mystická barva, která je symbolem spirituality, duchovna ale i srdečnosti.  

Pokračuju v jízdě. Říkala jsem si, jak to bude všechno jednoduché, a že se možná budu chvílemi i nudit. Ale kšeft je kšeft a na každém z nich mi velmi záleží. Bylo čtrnáct dní do svatby a začaly mi pípat smsky, že se ozvalo více hostů a začínala to být svatba o padesáti lidech. Což zavánělo menším průšvihem, co se cateringu týče. Nicméně, zajistila jsem navýšení občerstvení a jídla. V tu chvíli to ještě šlo. Bylo potřeba dodělat i vývazky, vymyslet jinak stoly, aby se všichni vešli, případně přeorganizovat doprovodný program, který si přáli. Dobrý, vše zajištěno, upraveno.

Nevěsta si hodně zakládala na své kytici, věřila, že je symbolem plodnosti a věčné lásky. Což je z historie ostatně velkým faktem. 

• Kytice má svůj původ ve středověkých rytířských turnajích. Rytíři nosili květiny dámám, v jejichž jménu bojovali. Tento akt se pak přenesl od turnaje až k oltáři a zachoval se dodnes. Kytici si většina nevěst schovávala, a poté se sušila buď celou, nebo alespoň některé její kvítky. Házení svobodným kamarádkám není tradiční zvyk, ale připutoval z anglosaských zemí poměrně nedávno. Dnes jde ve většině případů symbolika květin stranou, a nevěsty se řídí svým osobním vkusem. (zdroj: https://blog.kouzelna-svatba.cz/2016/03/vse-o-svatebni-kytici.html)

Zdroj: cs.wikipedie.org

Ale "moje" nevěsta kytici prožívala opravdu intenzivně.

Tři dny do svatby: telefon: "Stacy, bude nás devadesát, možná i sto".

...Nastala chvilka ticha v obou směrech sluchátek.

Zdroj: Istockphoto.com

Malinko mě přepadla panika, protože to místo bylo opravdu malé, stolů nedostatek, v takovém množství by si to už zasloužilo i DJ, bude třeba lidi koordinovat více, protože jinak nastanou zmatky. Šéf z cateringu si škubal vlasy, ale zachoval se jako profík a se zaťatými zuby mi mile odpověděl, že to teda zařídí. Dovezl i další inventář. Během jednoho večera jsem musela překopat harmonogram, vytisknout směrovky. Běžela jsem do jedné obyčejné tiskárny, kterou mám nedaleko od baráku, a požádala je o tisk jmenovek, a meníček. Většinou se toto vše dělá s větším předstihem, nejspíš je vyděsil můj splašený výraz, protože dokázali vskutku nemožné a dokonce sehnali skvělý papír, který se hodil na svatební věci. Byli úžasní.

Nemohla jsem však takto narychlo sehnat žádného DJ, který by šel hrát za pár šupů, jelikož jim kvůli nárůstu hostů, nezbyl budget. A v tomto případě už nestačilo, aby v pozadí hrálo rádio, nebo nějaký playlist. Nebyl ani čas vyjednat pořádnou techniku, bylo to zrovna rozebrané, nebo za hříšnou sumu, kterou si prostě nemohli dovolit. Co teď?

Den D:

Nevěsta stále řešila tu kytici, kterou si měla vyzvednou v den svatby. Pak usoudila, že ji může dovést kurýr, aby tam nikdo nemusel a ona si mohla v klidu užít svých příprav. Ale jak už to bývá, začalo se to bortit. Kurýr za prvé zaspal a za druhé, Praha byla totálně zacpaná kvůli nějaké bouračce.

Zdroj: Shutterstock.com

Mezitím na místě činu: 

O průšvihu s kyticí jsem neměla ani páru. Vzala jsem svůj, tenkrát fakt starý, notebook. Chybělo na něm pár písmen, nebo byly zamáčknuté, že už na ně nešlo ani psát. Nicméně, riskla jsem to, nebylo zbytí, musela jsem starochovi věřit.

Naštěstí měli na místě konání svatby dobrou bednu, která šla napojit na noťas.

A tak se ze mě v jeden den stala nejen koordinátorka, ale i moderátorka, DJka, servírka, asistentka fotografa, rádkyně,...prostě jsem si připadala jako Super Woman.

Ten den jsem nevnímala, že lítám od hostů k pultu, občas bylo potřeba udělat debaras, protože catering nestíhal, během letu s prázdnýma talířema jsem dolévala víno, chvíli jsem stála i u výčepu, protože si klučina potřeboval konečně odběhnout na wc, pak jsem se ocitla u fotografa a upravovala nevěstě závoj, byla jsem prakticky všude v každém čase. Uf, byla to jedna z nejnáročnějších svateb, kterou jsem kdy koordinovala.

V ruce měla různorodý mišung v celofánu, který vídáte i na benzínkách. 

A jak to dopadlo s kyticí? 

Nevěsta po cestě vyběhla do obchoďáku, ano, v šatech, se vší parádou, umím si představit ty pohledy kolemjdoucích. Čapla tam, dle jejích slov, první kytici, kterou viděla, protože už opravdu nezbýval čas, a jela na obřad. Když přijela a já viděla, co má v ruce, takový různorodý mišung v celofánu, který vídáte i na benzínkách, vyměnili jsme si pohledy a jelo se dál. Původně měla mít vznešenou kytici s pivoňkami, lazenou do fialových barev. Vzala to bravůrně, sundali jsme celofán, malinko jsem ji tu kytí poupravila a oranžové gerbery se staly jejich symbolem neskutečně úžasné svatby, lásky a i početí.

Zdroj: kvetiny-online-cr.cz

Svatba se nakonec povedla nad očekávání skvěle. Cítila jsem se, jako kdybych zrovna vyhrála Oscara. Fakt boží.

Děkuji za tuto zkušenost moji Z a M :-) Nikdy nezapomenu!..A vy jistě také. Bylo to vzrůšo.

...Milé nevěsty, i když se občas na svatbě něco nepovede, vše špatné, je pro něco dobré :-) . Berte to s nadhledem a grácií.

PS: noťas vydržel dalších pár let, napsala jsem s ním i svoji první knihu "Špatný záběr", ale už se rozhodl, že půjde opravdu do důchodu a odpočívá v pokoji. Je v ráji všech úžasných technologických parťáků minulé éry. :-) Děkuji ti, bro.

Krásný den všem,

Vaše Stacy

Stacy Farská - SF EVENT CZ, www.sfevent.cz, sfeventcz@gmail.com, 728526054